Odkyselování

Udržení zdravého Ph - odkyselování

Před mnoha lety jsem se setkala s knihou „Pryč s kyselostí“, obsah mě zaujal, ale nebrala jsem ho osobně, informace, které jsem si v ní přečetla, jsem sem tam někomu doporučila a pak jsem na ni zapomněla. V roce 2011, když mi bylo přes 40, synovi zhruba půl roku a mě obtěžovaly projevy, které se přičítají k období těhotenství, mateřství a kojení, jsem se s tímto tématem setkala znovu, tentokrát prostřednictvím intenzivního školení pana Petra Jentschury. Tento přesvědčivý, tehdy 70ti letý vitální muž mi pomohl pochopit různé souvislosti týkající se mé osobní situace a poskytl tolik informací, že jsem se odkyselení začala věnovat velice intenzivně a do dnes ho beru jako součást hygieny. 

Snažím se omezovat zdroje vedoucí k narušení acidobazické rovnováhy, pokud se z ní vychýlím, což už dnes poznám, přidám na aplikacích harmonizačních prostředků. 

    Odkyselování organizmu celostním přístupem je účinná možnost, jak posílit svoji vitalitu, není však náhradou lékařské péče. Naše těla mají své mechanizmy na udržení zdravého pH, v podstatě se jedná o přirozený proces. Bohužel náš životní styl, kvalita a skladba stravy a pitného režimu, množství stresovu, často nekvalitní dýchání a někde i znečištěné prostředí, vytváří podmínky pro takový stupeň zátěže organizmu, se kterým si tělo bez pomoci poradit neumí. Překyselené tělo je pak ideálním prostředím pro rozvoj kdečeho, nemám ráda zbytečné strašení lidí, tak tu nebudu vyjmenovávat dlouhé seznamy možných příznaků. Použitím „kompenzačních“ mechanizmů můžeme docílit zlepšení kondice.

    Je dobré si i uvědomovat, že každý organizmus je jedinečný a taková je i jeho schopnost vyrovnávat se s překyselením. K udržení zdravého pH hraje velkou úlohu vápník, další minerální látky a kondice vylučovacích orgánů. Pokud se na dosažení zdravého pH využijí minerální látky ze stravy a stále jich není dost, mohou se použít další ze zásobáren v našich tělech, když se dlouhodobě využívá více, než je dodáváno, zaděláváme si na problémy. Většinu lidí dovedou k zamyšlením se nad životním stylem zdravotní problémy, nebo pocit nepohody, které signalizují již vzniklou nerovnováhu.

Pokud se tímto tématem začnete zaobírat, je na začátku podstatné uvědomit si zdroje, které u Vás osobně mohou vést k „překyselení“ a jde-li to, zapracovat na jejich vyladění, zmírnění, odstranění. Mezi takovéto zdroje může patřit například: nekvalitní životospráva – špatná výživa, nepravidelný a nerovnovážný příjem stravy, nedostatečné pití vody, stres, vysoké pracovní nasazení a životní tempo, intenzivní sportování, takové, po kterém se vytváří kyselina mléčná a vy cítíte bolest ve svalech, používání chemických látek, kouření, konzumace alkoholu, omezování pocení prostřednictvím antiperspirantů, absence menstruace . . . )Některé faktory se dají ovlivnit poměrně lehce, stačí uvědomění, rozhodnutí se a ono se Vám to přeskládá, u jiných to je náročnější. Proto je vhodné i zvážit jaké doplňkové prostředky na znovunabytí této rovnováhy můžete použít. 

    Co se týká skladby jídelníčkuje nejlepší jíst pravidelně, vyváženě a nepřejídat se. Postarejte se, abyste měli ve své stravě takový příjem sacharidů, bílkovin, tuků a vlákniny, který odpovídá Vašemu energetickému výdeji, aby vám nechyběly minerální látky, vitamíny a jiné bioaktivní substance. 

Vždy je dobré omezit, případně vynechat: přesolená, konzervovaná jídla, bublinkové nápoje a poživatiny obsahující cukry a sladidla, nekvalitní masné výrobky a nepřiměřeně velké porce masa, nadbytek pečených produktů obsahující bílou mouku s vysokým obsahem lepku a často i cukr a jiná aditiva.


K zavedení změn je vždy důležité svobodné rozhodnutí, nemá smysl někomu nutit změnu životního stylu. 

  • Potraviny, které obsahují minerály v nezanedbatelných množstvích a zásadotvorná strava, napomáhají k neutralizaci přebytečných kyselin v těle. Mezi takové patří zelenina, řasy, květový pyl, semena chia, dýňová semena, sezamová semena. I zde platí pravidlo „Všeho s mírou“, přejídání se, byť i zásadotvornými potravinami také vytváří nerovnováhu. 

  • Kvalitní dýchání také podporuje navození acidobazické rovnováhy. Prospěšné jsou i aerobní sporty, např.:nordická chůze, jóga, jízda na kole, tanec a jiné rekreační sporty, pokud při nichž nevzniká kyselina mléčná (svalovice - bolest svalů) …

  • Výrazně pomůže omezení stresu, což je někdy nelehké.

  • Pití dostatečného množství čisté vody přispívá k vyloučení nadbytečných odpadních látek z těla

 Kromě úpravy životního stylu a jídelníčku, můžete odkyselovací proces podpořit například i zařazením výživových doplňků s potřebnými minerály, čaji na podporu vylučovacích orgánů a zásaditými koupelemi.

Zařazení tak zvaných zásadotvorných a kyselinotvorných potravin se v literatuře často liší podle zdroje. Proto doporučuji si hlavně uvědomit, které potraviny jsou tak zvaně „vysoce kyselinotvorné“ a těm se vyhýbat. Co se týká stravy jako takové, snažit se o její pestrost. Pro základní přehled uvádím následující výčty, každopádně se vyplatí používat intuici a zdravý selský rozum. Vždy Vás může uklidnit pravidlo, které doporučuje 80% zásadotvorné stravy a 20% kyselinotvorné. 

    Není nutné (a skoro ani možné) úplně se vyvarovat všech „kyselinotvorných látek“.          

  Potraviny, které s ohledem na udržení zdravého pH ráda vídám v jídelníčcích a pitných režimech. (Záleží i na stavu organizmu, množství a kombinacích, ale tím se zde nebudeme zabývat.)

  • zeleninu ve vší její pestrosti (syrovou a nedlouho po uvaření), případně zeleninové šťávy

  • kvalitní oleje a semena: slunečnicová semena, dýňová semena, sezamová semena, konopná semena,

  • řasy – pro svůj obsah minerálů Arame do vaření quinoi, rýže, Nori ve formě snacků, Kombu při vaření luštěnin, nebo na minerální vývar,

  • švestičky ume-boshi, umeocet (do salátů)

  • obiloviny a pseudoobiloviny: quinoa, amarant, špalda, jáhly, kroupy, pohanka, celozrnná rýže

  • luštěniny: čočka, hrách, cizrna, klíčky z luštěnin (nejčastěji z munga a hnědé cizrny)

  • ovoce jako např. borůvky, brusinky, jablka, hrušky, ostružiny, fíky, meruňky, rybíz, rozinky, banány, citróny, melouny, třešně, hroznové víno,  broskve, jahody, angrešt, maliny,  ( podle sezónní dostupnosti a přiměřeně kvůli přirozenému obsahu cukru ) 

  • byliny podporující vylučovací orgány (např.: na játra ostropestřec, na ledviny například lichořeřišnicová tinktura)


  Potraviny a poživatiny které je radno konzumovat s mírou, jelikož se v literatuře řadí do tak zvaně „kyselinotvorných“

  • Příliš kávy (s cukrem a mlékem ještě více) a alkoholu 

  • sycené slazené nápoje

  • konzervované masné výrobky a přemíra často nekvalitních živočišných bílkovin

  • „fast food" a hotová konzervovaná jídla, obsahující často cukr, kyseliny na konzervaci a další aditiva

  • přesolené, nebo cukr obsahující mléčné výrobky

  • průmyslový cukr, sladidla a sladkosti

  • bílá mouka a výrobky z ní (pečené a sladké obzvláště)

Pokud omezíte příjem červeného masa a masných produktů je vhodné v odpovídající míře zvýšit ve stravě ryby (případně korýše) a luštěniny (například: čočku, cizrnu, mungo fazolky, adzuki fazolky …), vajíčka, případně fermentované produkty ze soji jako je například tempeh, nato, nebo z jiné rostlinné „náhražky masa“ třeba seitan, nebo robi.

Když to vezmeme kolem a kolem, vyjde nám běžně propagované „zdravé“ stravování. Vnímejte sami sebe i své strávníky, vynechejte suroviny, po kterých je Vám těžko. Experimentujte. Berte si ze všeho, to, co Vám prospívá.


Dobrá rada na závěr, při úpravách své životosprávy se sebou mějte trpělivost. Věřte, že se k Vám 
                 ve správný čas dostanou všechny potřebné informace, suroviny, síla, poznání … .